Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Formativní hodnocení
Laufková, Veronika ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Šalamounová, Zuzana (oponent) ; Kratochvílová, Jana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem formativního hodnocení na sekundárním stupni vzdělávání v širším kontextu. Cílem práce bylo vymezit pojem formativní hodnocení a objasnit, jakými způsoby je implementováno do výuky v českém jazyce a literatuře (ČJL) na sekundárním stupni vzdělávání. V teoretické části bylo vycházeno z významných zahraničních a domácích zdrojů. Formativní hodnocení bylo vymezeno jako hodnocení, které přináší užitečnou informaci o aktuálním stavu vědomostí a dovedností žáka v procesu učení. Dále byla představena jeho typologie, funkce, otázky vztahující se k jeho úspěšné implementaci a využívané metody: cíle, kritéria, zpětná vazba, sebehodnocení a vrstevnické hodnocení. Cílem empirické části bylo popsat reálnou podobu implementace formativního hodnocení do výuky na šesti záměrně vybraných českých školách ve vzdělávacím oboru ČJL na sekundárním stupni vzdělávání a zjistit postoje žáků k této podobě implementace. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie. Sběr dat sestával z pozorování, rozhovorů s učiteli i žáky a analýzy dokumentů. Nejlépe bylo formativní hodnocení implementováno pod vedením zkušeného mentora. Na druhou stranu ho dobře využívali i učitelé, kteří pojem neznali. Z pohledu žáků se jevily jako nejužitečnější metody...
Důkaz o učení při literární výchově v 5. ročníku základní školy
Vávřeová, Lucie ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem hodnocení, zaváděním formativního hodnocení v literární výchově v 5. ročníku základní školy. Zaměřuje se na propojení hodnocení výsledků učení žáků s konkrétními důkazy o učení z jejich práce v hodinách literární výchovy. Prostřednictvím akčního výzkumu zkoumá možné formy takových důkazů pro vytyčené vzdělávací cíle, způsoby a kritéria jejich hodnocení. Vychází z analýzy dokladů vytvořených žáky 5. ročníku základní školy. Na základě vzniklých důkazů o učení navrhuje možné další kroky v procesu vyučování a hodnocení směřujících ke zlepšení žáků v oblasti vyhledávání a porozumění literárním textům. Analyzuje schopnost žáků konkrétní třídy vyhledávat, propojovat a vyvozovat informace z textu a navrhuje postup čtenářských lekcí v rámci hodin literární výchovy, ve kterých žáci cíleně rozvíjejí své čtenářské strategie a posouvají se směrem k cíli za pomoci kritérií úspěchu. Zkoumá možnosti další práce žáků i učitelů s vzniklými důkazy o učení. Práce prokazuje vliv formativního hodnocení na vnitřní motivaci žáků k učení ve smyslu celoživotního procesu. Zároveň ukazuje pozitivní vztah mezi přijímáním zodpovědnosti za vlastní učení a sebehodnocením s oporou o důkazy. KLÍČOVÁSLOVA Hodnocení, formativní hodnocení, literární výchova, důkaz o učení, vzdělávací cíle, kritéria...
Formativní hodnocení
Laufková, Veronika ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Šalamounová, Zuzana (oponent) ; Kratochvílová, Jana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem formativního hodnocení na sekundárním stupni vzdělávání v širším kontextu. Cílem práce bylo vymezit pojem formativní hodnocení a objasnit, jakými způsoby je implementováno do výuky v českém jazyce a literatuře (ČJL) na sekundárním stupni vzdělávání. V teoretické části bylo vycházeno z významných zahraničních a domácích zdrojů. Formativní hodnocení bylo vymezeno jako hodnocení, které přináší užitečnou informaci o aktuálním stavu vědomostí a dovedností žáka v procesu učení. Dále byla představena jeho typologie, funkce, otázky vztahující se k jeho úspěšné implementaci a využívané metody: cíle, kritéria, zpětná vazba, sebehodnocení a vrstevnické hodnocení. Cílem empirické části bylo popsat reálnou podobu implementace formativního hodnocení do výuky na šesti záměrně vybraných českých školách ve vzdělávacím oboru ČJL na sekundárním stupni vzdělávání a zjistit postoje žáků k této podobě implementace. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie. Sběr dat sestával z pozorování, rozhovorů s učiteli i žáky a analýzy dokumentů. Nejlépe bylo formativní hodnocení implementováno pod vedením zkušeného mentora. Na druhou stranu ho dobře využívali i učitelé, kteří pojem neznali. Z pohledu žáků se jevily jako nejužitečnější metody...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.